Vláďa Ponechal

vlapon

 
​Preferuji kratší, ale jisté kroky. Někteří z nás tomu říkají cesta evoluce. Velký neuvážený krok představuje riziko. Vím, že pokud v dnešní rychlé době zakopnu, než se zvednu, bude již vše jinak. To však neznamená, že se vyhýbám problémům. To pouze znamená, že umím mitigovat rizika a přemýšlím nad dopady.

Pracuji na projektech, které mě baví a které mi dávají smysl. Mám zkušenosti jako servisní a krizový manažer na projektech pro velké korporace. Na druhou stranu spolupracuji i se startupy a strkám nos do věcí, kterým se běžný člověk bojící se bolesti, vyhýbá. Do takových projektů, pokud v tom vidím potenciál, investuji i své peníze. 

S hrdostí mohu prohlásit, že jsem již dospělý. Již je tomu nějaký rok, co mi bylo čtyřicet. A jako senior jsem pochopil jednu věc, která se pro mě stala dogmatem. Úspěšný projekt nejenom začíná ale i končí zadáním. Pokud vytvořím a udržím jasné zadání, na 99% budu úspěšný. 

Tohoto se držím zejména v případech, kdy jsem sám sobě zákazníkem. U projektů, kdy mám "externího" zákazníka, bojuji bez skrupulí za jasné a úplné zadání. Zákazník nebo jeho zástupci mě většinou nemají rádi. A já tady také nejsem od toho, aby mne lidi měli rádi. Jsem tady od toho, abych dotáhl to, do čeho jsem se pustil. V businessu stojí respekt daleko před láskou

Na druhou stranu nedělám ze zákazníka nebo z podřízených hlupáky. Vytvářím partnerské vztahy a poskytuji zákazníkovi, ale i lidem co pro mě pracují, jasnou oporu a stanovisko. Nejsem zastáncem papírových projektů, které musí běžet přesně podle žížal. Nepatřím mezi lidi, kterých charizma se podobá dlažební kostce. A už vůbec nejsem kývač. Na věci mám svůj vlastní názor a ten se můj manažment dozví jako první. Platí však, že jsem týmový hráč.

Je pouze na vás zda se mnou chcete spolupracovat.